září
08
2015

Změny v přestupkovém zákoně

S účinností od 1. října 2015 dojde v oblasti přestupkového práva k celé řadě změn. Mimo jiné vznikne nová evidence přestupků (byť pouze pro vybrané přestupky) nebo se prodlouží doposud často kritizovaná jednoroční lhůta pro zánik odpovědnosti za přestupek na dva roky.

Evidence přestupků a lhůta pro zánik odpovědnosti


Zákon č. 204/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zavádí v přestupkovém zákoně řadu změn, některé spíše dílčí, jiné však poměrně zásadní. Jednou z těch nejzásadnějších je zřízení celostátní evidence vybraných přestupků, kterou povede Rejstřík trestů. Do této evidence budou spadat pouze ty přestupky, o kterých to stanoví zákon. Například dle nového § 91 zákona o přestupcích se budou evidovat pravomocná rozhodnutí o přestupcích na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, na úseku zemědělství a myslivosti, na úseku obrany České republiky, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Zavedení této evidence bude umožňovat nejen efektivnější posuzování spolehlivosti osob požadované některými zákony (např. zákonem o zbraních či zákonem o obecní policii), ale také ukládání vyšších sankcí při opakovaném spáchání stejného přestupku (dojde-li k němu do jednoho roku od právní moci předchozího rozhodnutí o přestupku). Aby bylo možné tuto „recidivu“ posuzovat, stanoví se nově, že v řízení o některých přestupcích (např. proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití či proti majetku) si bude muset orgán příslušný k projednání přestupků vždy vyžádat opis z evidence přestupků o předchozích přestupcích obviněného.

Další zásadní změnou je prodloužení lhůty pro zánik odpovědnosti za přestupek. Doposud platí, že přestupek nelze projednat (pravomocně o něm rozhodnout), uplynul-li od jeho spáchání jeden rok, a to bez ohledu na to, kdy a zda bylo o tomto přestupku zahájeno správní řízení. Nezřídka se proto objevovaly názory (viz např. Jemelka, L., Vetešník, P. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 125), že zejména s ohledem na možné obstrukce při projednávání přestupku ze strany obviněného je tato dosavadní lhůta příliš krátká a poměrně často dochází k případům, kdy přestupek zůstane nepotrestán. Jedná se zejména o případy, kdy sice bylo řízení o přestupku včas zahájeno, ale pro různé průtahy a opakované uplatňování opravných prostředků (zejména při vrácení věci k novému projednání odvolacím orgánem) se nestihne do jednoho roku ve věci pravomocně rozhodnout. Aby se tyto případy omezily, zavádí se nový institut přerušení běhu lhůty pro zánik odpovědnosti za přestupek. Zahájením řízení o přestupku a znovu pak i vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, se nově běh této lhůty přeruší a začne běžet znovu. Mělo by tak být dostatek času na řádné provedení řízení na prvním i druhém stupni. Současně však zákon dodává (aby se řízení nemohla vést neúměrně dlouho), že přestupek nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky (nejpozději po dvou letech tedy odpovědnost za přestupek zaniká).

Další změny

Vedle výše zmíněných změn, které je možné označit za nejpodstatnější, dochází k úpravě či ke zpřesnění rovněž dalších ustanovení zákona, konkrétně těch, které způsobovaly určité praktické problémy. Například se zvyšuje obecná výše pokuty, kterou lze uložit v blokovém řízení z 1000 Kč na 5000 Kč, a kterou lze uložit v příkazním řízení ze 4000 Kč na 10000 Kč. Určitou nejasnost ovšem může způsobovat dovětek, že tato horní hranice blokové pokuty platí v případě, že tento nebo jiný zákon nepřipouští uložit pokutu vyšší. Vytváří tak dojem, že platí buď možnost sankce 5000 Kč, nebo speciální sankce vyšší. Existují však případy, kdy zvláštní zákon stanoví, že pokuta v blokovém řízení může být pouze nižší. Například podle § 125c odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), lze za přestupky podle tohoto paragrafu uložit v blokovém řízení pokutu pouze do 1000, 2000 či 2500 Kč. Domnívám se, že zde musí jako lex specialis platit přednost maximální výše sankce podle zákona o silničním provozu. I když zákon o přestupcích hovoří v § 13 odst. 2 v případě jiných zákonů pouze o možnosti sankce „vyšší“, nelze toto ustanovení považovat za (nepřípustnou) nepřímou novelu všech zvláštních zákonů, které předpokládají sankci nižší, a které musí mít ve svém specifickém případě aplikační přednost.

Z dalších změn je možné zmínit například rozšíření případů, kdy je možné uložit omezující opatření, úpravu formulace přestupků proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku (a to i s ohledem na možnost zvýšení sankce při jejich opakování), doplnění vymezení poškozeného coby účastníka řízení (vedle osob, kterým byla přestupkem způsobena majetková škoda, se může jednat i o osoby, který byla způsobena újma nemajetková), zpřesnění pravidel pro zastavení řízení (aby nebylo nutné využít důvody pro zastavení podle správního řádu například při podání návrhu na projednání tzv. návrhového přestupku osobou, který nebyla k podání návrhu oprávněna), doplnění náležitostí výroku rozhodnutí o přestupku o formu zavinění (zda byl přestupek spáchán úmyslně či z nedbalosti, což má význam například pro posuzování tzv. přestupkové bezúhonnosti), úpravu pravidel pro vedení společného řízení (nově s doplněním podmínky, že více přestupků jednoho pachatele bude projednáváno společně pouze tehdy, že se jejich skutková podstata týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy, a podmínky, že ve se společném řízení neprojedná přestupek, který byl spáchán po zahájení řízení o jiném přestupku) nebo změnu pravidel pro doručování veřejnou vyhláškou. Doposud platilo, že rozhodnutí o přestupku nebylo možné doručit veřejnou vyhláškou (z důvodu, aby se fakticky nejednalo o další sankci zveřejněním rozsudku). Nově bude zákon o přestupcích v této souvislosti uvádět, že doručování veřejnou vyhláškou bude možné v řízení o přestupcích vždy, ale pouze tak, že se na úřední desce vyvěsí jen oznámení o možnosti si doručovanou písemnost převzít. Bude tedy využita cesta, kterou již nyní připouští v § 25 odst. 2 správního řádu, a nedojde tedy ke zveřejnění textu rozhodnutí o přestupku jako takového.

V neposlední řadě je třeba doplnit, že ke změně dochází rovněž v otázce uplatnění přezkumného řízení ve vztahu k rozhodnutím o uložení pokuty v blokovém řízení. Doposud pro tyto případy platí, že rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení lze přezkoumávat v obecné lhůtě jednoho roku stanovené v § 96 odst. 1 správního řádu. Zejména pachatelé dopravních přestupků ovšem zahlcují správní orgány podněty na provedení přezkumného řízení s cílem zvrátit v posledním roce vydaná rozhodnutí o přestupku a správní orgány je nejsou schopny řádně vyřizovat. Při zvažování několika variant, jak tuto situaci řešit (například úplným vyloučením přezkumného řízení v případě blokových pokud), bylo nakonec rozhodnuto „pouze“ o zkrácení objektivní lhůty zahájení přezkumného řízení. Nově bude § 85 odst. 5 zákona o přestupcích uvádět, že přezkumné řízení, v němž bude přezkoumáváno rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení, lze zahájit nejpozději do 6 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

Jak je vidět, změn přestupkového zákona nastává poměrně hodně. Zda budou skutečně pro efektivní vedení přestupkového řízení přínosem, je otázkou, na jejíž zodpovězení si musíme ještě chvíli počkat, než nám to ukáže praxe. Osobně se však domnívám, že většina výše uvedených změn má svůj racionální základ a provedené zpřesnění zde bylo důvodné.

Tagy

nejčtenější

Rok Novak

EU as a Hayekian federation

About conservative case for EU, much needed reforms to cope with nationalism and pragmatic conservation of monetary union...

Rok Novak

EU jako hayekovská federace

O konzervativních argumentech pro Evropskou unii, nutných reformách jako obraně před nacionalismem, pragmatickém zachování...

Harald Christian Scheu

Koncept rovných příležitostí z české a evropské perspektivy

Tématem tohoto příspěvku je koncept rovných příležitostí z české a evropské perspektivy. Vzhledem k tomu, jak je právní úprava...

Jiří Š. Cieslar

Vítězství rozumu nad city aneb číst Masaryka

Bez větší pozornosti vyšla koncem léta publikace historika a prvního československého velvyslance v Izraeli Miloše Pojara...

Václav Rybáček

Státní kase štěstí přeje

Finance státu, aktuálně jedno z hlavních témat politických bojů. Veřejnost je zásobována zprávami o rekordních přebytcích,...